11.4.2013 Povzdech vzadu v kostele

Jsem už starý a opotřebovaný. Vypadám trochu ošuntěle. Ale každý den jsem tam přítomen. V kostele na mši. Den co den byste mě mohli najít úplně vzadu u poslední lavice.
Někteří lidé kolem mě projdou bez povšimnutí a já si potom připadám tak nepotřebný.....
Ale mnohem víc je těch, kteří se se mnou přátelí. Ani si nedovedou si představit, že bych tam nebyl a slavíme mši svatou spolu.
Sedávám v lavici pokaždé s někým jiným. Nejraději s těmi se kterými jsem "naladěn na stejnou notu".
Když už jsme u těch not - mám moc rád, když lidé zpívají.
Dokonce mi nevadí, když je to třeba i trochu falešně. Důležité je, že se i přesto snaží zpěvem chvalit našeho Pána.
Jen kdyby takových lidí bylo víc. To by byla teprve krása ...
Hudba - to je něco, čemu rozumím a rád vám se zpěvem pomůžu.
Rad bych se zase cítil potřebný, důležitý a užtečný. Tak se nebojte, stačí jen natáhnout ruku.
A jak už jsem říkal: "Najdete mě úplně vzadu v kostele  - mezi ostatními Kancionály" :-)