Prosba o požehnání

Jen obdarovaný dokáže být darujícím, jen utěšený utěšujícím,
jen požehnaný žehnajícím.
A čeho je našemu světu víc zapotřebí než těch, kdo darují, utěší, požehnají?

Pane, žehnej mým rukám,
ať jsou opatrné, ať dokáží podržet a nestát se okovy,
ať dokáží dávat bez počítání, ať žije v nich síla schopná těšit a žehnat.

Pane, žehnej mým očím,
ať vnímají nouzi, ať nepřehlédnou, co je nepatrné,
ať dovedou proniknout dál za povrch, ať můj pohled vždy druhé oblaží.

Pane, žehnej mým uším,
ať dokáží zaslechnout tvůj hlas,
ať jasně uslyší volání nouze, ať se uzavřou hluku a planým řečem,
ať nepřeslechnou, co je nepohodlné.

Pane, žehnej mým ústům,
ať tě dosvědčují,
ať z nich nevyjde nic, co zraňuje a ničí,
ať říkají slova uzdravení, a svěřené ať uchovají.

Pane, žehnej mému srdci,
ať je tvému Duchu obydlím,
ať rozdává teplo a dokáže skrýt, ať bohatě odpouští a dokáže sdílet radost i žal.
Dej, ať vždy jsem hotova dát ti všecko,co mám a jsem, Bože můj.

Amen

(Sabine Naegeliová, Své světlo dej mým temnotám)