Radost - Bohuslav Reynek

RADOST

Bohuslav Reynek

Bože můj hořím nadějí,
že věci, které se nedějí,
se stanou,

že přece skončí se výsměšná step,
v které cest nevida, chodím jak slep
a prahnu:

usnu, a přiletí radost jak pták,
srdce mi otevře, aniž zvím jak
a v hněvu

zabije hada v něm, obludu zavěsí
zčernalou na haluz ve vlhkém zálesí
zoufání,

ve branách duše mé zaskví se stráží
čekání barvínky slzami svlaží
zpívajíc.