Blahoslavení jste, když máte pochopení pro mou pomalou chůzi a roztřesené ruce, a nesykáte netrpělivě, když belhavě přecházím křižovatku, a neumím už hezky jíst.
Blahoslavení jste, kteří chápete, že se mé ucho musí namáhat, abych porozuměl, a mluvíte se mnou pomalu a zřetelně.
Blahoslavení jste, kteří vidíte, že mé oči jsou zakaleny, mé myšlenky jsou smutné, a taktně mi pomůžete, v čem právě potřebuji pomoci.
Blahoslavení jste, kteří se u mě zastavíte s přívětivým úsměvem a máte čas trochu si se mnou popovídat, a neděláte to se shovívavou ironií.
Blahoslavení jste, když mi neříkáte, že jsem starý popleta, protože pořád něco zapomínám a ztrácím.
Blahoslavení jste, kteří umíte ve mně vzbudit krásné vzpomínky na zašlé časy a trpělivě vyslechnete, když si zavzpomínám na své mládí.
Blahoslavení jste, kteří mi dáte najevo, že jsem pořád ještě člověk, že nejsem odepsán a že nejsem tak docela sám
Blahoslavení jste vy všichni, kteří mi nějak ulehčujete dni mé staroby a siroby, jež mi ještě zbývají ujít po cestě do věčného domova. Až budu doma, budu o vás vyprávět Otci.
zdroj: internet
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.