15.1.2012 Vždyť je to jen škrábanec...

Znáte to - řada aut zaparkovaných u chodníku, mezi nimi mezera tak "akorát" a řidič, který se snaží na toto místo zaparkovat. Pokud je to řidič trochu méně zručný a zkušený, následuje hra "na ťukanou".
Ťuk zepředu , ťuk dozadu, pořádně vytočit kola, couvnout, opět ťuk  zepředu a zezadu ... a tak pořád dokola, dokud se dotyčný řidič "nenapasuje" mezi ostatní auta.
"Uí, uí uí, uí..." kvílí docela často alarm na našem autě a celá ulice rázem ví, že se před naším doměm opět někdo snaží zaparkovat.

Ne, nečekejte, že teď budu lamentovat a nadávat na nezodpovědné řidiče. Kdepak, už dávno nás to nechává chladnými (zvlášť teď v zimě, když neustále otvíráte okno a dálkovým ovladačem alarm vypínate, to člověk vychladne velice rychle :-) ).
Spíš se docela dobře bavíme "výmluvami" řidičů - provinilců, když je "nachytáme při činu" . :-).

Tak například jeden nás nedávno "ohromil" větou:
"Co byste, pane, chtěl? Vždyť je to jenom škrábanec. Jak tak koukám, tak nejmíň patnáct lidí přede mnou už vám tu udělalo otisk.Ten jeden už se v tom ztratí."  vychrlil na nás pohotově a bez mrknutí oka "omluvu" a zmizel za rohem.
No ano, měl sice pravdu,  naše SPZ opravdu vypadá  poněkud boulovatě, je všelijak zprohýbaná, poškrábaná a skoro nečitelná. Podepsal se na ni nejen zub času, voda, déšť, sníh, a mráz, ale právě všichni ti parkující řidiči.
A mohlo by se zdát, že na nějakém tom škrábanci už opravdu nesejde. Jenže právě tyhle maličkosti udělaly z naší značky ten nevzhledný nečitelný kus plechu.

A tak mě tak napadlo - kolikrát my přimhouříme oko nad nějakým tím škrábancem na naší duši. A může se zdát, že jsou to jen maličkosti nad kterými by možná člověk mávnul rukou. Zalhal jsem? Maličkost. Hádal jsem se se sourozenci? To nic není.
Nedodržel jsem půst? Ále - to přece nic neznamená. Podváděl jsem třeba při písemce? To přece dělá každý. A tak pořád dál a dál.... Škrábanec ke škrábanci a mnohdy si ani nevšimneme, že je naše duše najednou celá zprohýbaná a boulovatá a hlavně nečitelná. (ještěže existuje svátost smíření, že? :-) )
A tak nepodceňujme ani ty malé "škrábance" a snažme se být "dokonalí, jako je dokonalý náš Otec, který je v nebesích" (Mat 5,48) .Budeme potom lépe "čitelní" a každý koho potkáme, si bude moci z našeho života "přečíst" , že jsme Božími dětmi.

P.S. Mějte se všichni v novém roce krásně. :-)