všechno možné i nemožné pro vaše pobavení a povzbuzení (možná i k zamyšlení)

Milost - Sándor Reményik

18. 1. 2012 19:51

Milost

Sándor Reményik  

Nejprve pláčeš.
Potom proklínáš.
Pak se modlíš.
A potom vypneš všechny své síly, co ti zbyly.
Chceš, vůlí, která nebe dobývá - však o tvrdou zeď nemožnosti dokrvava rozbíjíš si
lebku.
Pak ztratíš vědomí.
A když zase procitneš, tu všechno znova začíná.
Nakonec v tupém omámení, beze slov a bez myšlenek si říkáš :
"Všechno je zbytečné, všechno je marné. Ze žaláře bídy, nemoci a hříchu,
z každodenní hrozné všednosti není, není úniku.
A tehdy - samo od sebe - otevře se nebe,
které neotevřela kletba, ani prosba.
Marně je dobývala síla a vůle a zoufalství a pokání.
Tehdy samo od sebe otevře se nebe
a hvězda malounká ti spěchá vstříc
a tak se přiblíží, líbezně se usmívajíc,
že si pomyslíš : do dlaně ti spadne.
Tehdy - sama od sebe - utichne bouře.
Tehdy - samo od sebe - všechno se ztiší.
Tehdy - sama od sebe - ožívá naděje.
Na každé zlaté větvi tvých snů
jen tak samo od sebe - dozrává nové ovoce.

A to samo od sebe - to je milost

(překlad Z.Svoboda)

Zobrazeno 1063×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz