všechno možné i nemožné pro vaše pobavení a povzbuzení (možná i k zamyšlení)

Modlitba kněze v neděli večer

28. 7. 2011 19:43
Rubrika: Modlitby

Před chvílí jsem si přečetla TOBův článek. Krásný, pravdivý, velmi otevřený. A vzpomněla jsem si díky němu na jednu modlitbu, na kterou jsem nedávno náhodou narazila. Posílám ji TOBovi a všem těm, kterým pláče duše.

 

Modlitba kněze v neděli večer  -  Michael Quoist

Dnes jsem tak sám, Pane.
Hlasy a zvuky v kostele pomalu tichnou.
Lidé odešli,
a já se vracím domů,
sám.

Potkal jsem lidi vracející se z procházky,
přešel jsem kolem kina, které právě vychrlilo dav,
přešel jsem kolem kaváren, kde se nedělní hosté snažili
prodloužit radost svátečního dne.
Srazil jsem se s dětmi hrajícími si na chodníku,
s dětmi Pane,
s dětmi, které nikdy nebudou moje.
Zde jsem, Pane.
Sám.
Hrozí mi ticho,
samota tíží.

Pane, je mi 35 let,
mám tělo, jako ostatní lidé,
mám silné ruce k práci,
mám srdce stvořené pro lásku,
to všechno jsem Ti obětoval.
Ty jsi to všechno potřeboval,
já jsem Ti všechno dal, ale přece je to těžké, Pane.
Je těžké věnovat Ti vlastní tělo, když se chce dát bližnímu.
Je těžké milovat všechny a nevyhradit si nikoho.
Je těžko stisknout ruku, a nepodržet ji.
Je těžké budit lásku a zamířit ji jenom k Tobě.
Je těžké být sobě ničím a vším pro bližní.
Je těžké být jako bližní, mezi nimi, a být docela jiný.
Je těžké se stále dávat a nechtít přijímat.
Je těžké vycházet všem vstříc, když není nikoho, kdo by mi vyšel vstříc.
Je těžké snášet hříchy bližních bez možnosti odmítnout je nést.
Je těžké přijímat tajemství, a nemít právo je svěřit.
Je těžké být stále vedoucím, a ne vedeným.
Je těžké podpírat slabé, a nemoci se opřít o silného.
Je těžké být sám,
sám proti všem,
sám proti světu,
sám proti utrpení,
smrti,
hříchu.

Synu, ty nejsi sám,
já jsem s tebou,
já jsem ty.
Já jsem potřeboval lidské tělo k pokračování svého vtělení a vykoupení.
Od věčnosti jsem tě vyvolil,
já jsem tě potřeboval.

Potřeboval jsem tvé ruce, aby pokračovaly v žehnání,
potřeboval jsem tvá ústa, aby pokračovala v kázání,
potřeboval jsem tvé tělo, aby pokračovalo v utrpení,
potřeboval jsem tvé srdce, aby pokračovalo v lásce,
potřeboval jsem tě, abys pokračoval ve vykoupení; zůstaň se mnou můj synu.

Zde jsem, Pane,
zde je mé tělo,
zde je mé srdce,
zde je moje duše.
Dopřej mi být
dostatečně velkým, abych objal celý svět,
dostatečně silným, abych ho nesl,
dostatečně čistým, abych ho objal bez výhrady.
Dopřej mi, abych byl místem setkání a vždy jen místem průchodným,
cestou, která nekončí ve mně, poněvadž všechno směřuje k Tobě.

Dnes večer, Pane, kdy všechno umlká a já cítím krutou tvrdost samoty, kdy moje tělo touží uklidnit svůj hlad po rozkoši, kdy všichni lidé hltají mou duši a já se cítím bezmocným nasytit je všechny, kdy celý svět tlačí váhou své bídy a hříchu na má ramena, znovu Ti opakuji své " ANO", bez velké slávy, ale pomalu, jasně a pokorně,
sám před Tebou, Pane,
v klidu nedělního večera.

 

Zobrazeno 14502×

Komentáře

JiKu

Ano, je to krásné a pravdivé.
Ale stejně si myslím, že i kněz potřebuje nějaké kamarády a přátele. Že potřebuje lidi, ke kterým by se mohl vztahovat jaksi horizontálně. S kterými by mohl jít na koncert, na plovárnu, do divadla, na pivo.

Invisible

Tato modlitba na mě dělá dojem takovýto: "Dal jsem se na službu kterou nezvládám, myslel jsem, že zvládnu žít životem bez manželky, bez tepla rodinného kruhu, ale nezvládám to, tolik bych se chtěl přitulit k manželce (Lásko, miluji tě), tolik bych chtěl slyšet dětský hlas a dětskou náruč (Tátínku mám tě rád(a)), Bože, je to těžší, než jsem si myslel. Chtěl jsem spasit svět, ale pochopil jsem, že nejsem Spasitel.

Svatý apoštol Pavel se asi takhle nemodlil. Věřím tomu, že jeho obdarování sloužit Bohu bez ženy a tepla rodinného krbu nevnímal, jako ztrátu s kterou měl problém.

Invisible

1 Korintským 7:4  Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu.
5  Neodpírejte se jeden druhému, leda se vzájemným souhlasem a jen na čas, abyste byli volni pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás satan nepokoušel, když byste se nemohli ovládnout.
6  To ovšem říkám jako ústupek, ne jako příkaz.
7  Přál bych si totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má od Boha svůj vlastní dar, jeden tak, druhý jinak.
8  Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já.
9  Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí v manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit.

růžetrnitá

JiKu - souhlasím, a myslím, že dnes už to většina kněží dělá. Opravdu jsou to lidé se stejnými potřebami a touhami jako tzv. "laici".

Bjetushka

Invisible: a tohle jsi "tam" nečet? Matouš 19, 12 -- Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.“

Na mě ta modlitba nepůsobí jakože "to kněz nezvládl" přecenil se a prostě konec. Ale spíš jako něco velmi blízkého Ježíši. Protože na lidské slabosti se tak projevuje Boží síla.
Z přirozenosti lidské se to opravdu nedá zvládnout. Ani kvůli nějakému ideálu, nadšení..atp. Tohle jde jen z lásky(ne jen emoční, ale i volní). Jak jednou napsala babča-helča, "zasvěcení" se vzdávají něčeho nádherného, pro něco ještě nádhernějšího. (možná bych jen doplnila, že pro Někoho).Kdo můžeš pochopit, pochop!

Alf

Co dodat? Pravověrný, ke službě Bohem povolaný kněz, by takovouto modlitbu asi nevymyslel, ani v neděli večer. I kdybych nevěděl, že to sem vložila "hesa" , tak je jasné, že takového nostalgií podbarveného a smyslově pudového myšlení je schopna především žena.

hesa

Bjetushka: Přesně to jsem právě teď chtěla napsat a koukám, že jsi mě "předběhla" :-):-).
Alf: Modlitbu nenapsala "hesa" (na to asi nemá :-) ), ale Michael Quoist. Je z knihy "Setkání" , vydalo CIVITAS Janov n. N., 1995, ISBN 80-900071-5-5, str.63 s církevním schválením Mons.ThDr Josefa Koukla

HelenaH

já myslím, že dokud tu budou lidé, kteří vědí, jak moc kněze potřebujeme, že bude stále dost těch, kteří se v takových chvílích ve které vznikla tato modlitba budou nadálku modlit s nimi....protože oni zase do svých modliteb vkládají ty, kteří žijí jinak-třeba v manželství, třeba zatím sami-a mají to stejně těžké

Invisible

Četl jsem to Bjetushko, četl.

Co tím textem chceš podpořit, skutečnost, že někteří se zřekli manželství pro Boží království? Ano, zřekli. Chvála Bohu za takové lidi, moc si jich vážím.

Ale jak psal svatý Pavel - Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí v manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit.

(Ať čtu bibli jak chci, nevidím v ní ani náznak plošného celibátu. To asi od církve nebyl dobrý nápad. Nechal bych to na dobrovolnosti. Proč nemít kněze v celibátu i kněze v manželství?)

Moc si vážím ToBa za článek http://tob.signaly.cz/1107/zena-plac-duse (Zajímavé, ve výběru z blogů dva články o tom, jak celibát těžce doléhá na kněze.)

mikeila

Síla, díky moc!

ToB

Invisible: Jak to říct? To, že je někdy celibát pro někoho těžký, neznamená, že k němu nemá povolání. Nikdy vám nepřipadal život v manželství těžký? Vaše žena, pokud ji máte, nikdy neplakala?

Katolická církev vybírá kněze z těch mužů, kteří u sebe rozpoznali povolání k celibátu. Má na to právo? Proč ne? NECHCI tu diskutovat o celibátu. Já jsem horlivě pro :o))

Invisible

Tobe, Katolická církev (stejně, jako ostatní církve a sekty) má právo na vlastní "pravidla hry". Otázka spíš zní jestli je to, či ono pravidlo v souladu s Boží vůlí.

Já si myslím, že Boží vůlí není, aby všichni kněží žili v celibátu.

Popravdě řečeno, nevěřím tomu, že všichni kněží u sebe rozpoznali povolání k celibátu. To by asi nebylo tolik sexuálních deliktů.

Pardon, nemám v úmyslu dělat zle. Pokud jsem někoho urazil, tak se omlouvám.

mag

Invisible: "Katolická církev (stejně, jako ostatní církve a sekty) má právo na vlastní "pravidla hry".
- Kristus chtěl jednu církev (já ji rozpoznávám jako katolickou) a tudíš věřím tomu, co její učení říká - např, že celibát je Bohem chtěný. Copak asi znamená v Písmu, že něteří se pro celibát rozhodují svobodně aby byli svobodnější pro Boží věci - volně řečeno?
To, že je to pravdivé, je možné poznat skrze rozum, který nikdy nejde proti Bohu.
A zajímalo by mě kolik ve skutečnosti těch deliktů bylo. :+) Ano i kněží nejsou všichni takoví jakými je chtěl Bůh, ale můžou za to i ti, kteří se za ně nemodlí.

Gabriella

Děkuju za tuhle modlitbu. Je cítit, že tryská ze srdce. Těžkosti jsou jak v celibátu, tak v manželství. Jsem ráda, že s Bohem můžeme každý mluvit ze srdce, říci mu, co nás tíží a trápí. A to, že je člověk knězem, neznamená, že přestává být člověkem. Myslím, že pro církev (a tím myslím každého člena církve) je velkou výzvou nechat se vést Pánem k takovému jednání, aby se žádný člověk necítil osamělý. Z vlastní (byť omezené) zkušenosti vím, že lze vyvářet hodnotné vztahy i mezi mužem a ženou, aniž by to muselo sklouznout do sexuální oblasti. Je k tomu ale třeba otevřená komunikace, modlitba a Boží milost.

Lenochod

nádhera, co na to říct :) zas ttěch děti bude mit knez o mnoho vice :) jenze my deti (farnici) by jsme ty "otce" MELY PODPOROVAT :) díky za krýsnou modlitbu :)

Václav Kozák

moc krásná modllitba

Bjetushka

Invisible: Nevím jaké jste církve. Chci však říct tohle. Tak jak má katolická církev nastaveno kněžství (tzn. být 100% k dispozici Bohu a lidem) - jo jasně takdle to má být u všech křesťanů, ale jak se píše v Bibli (vdaná žena se stará o to, aby se líbila muži)..je prostě s celibátem v souladu.
Mám několik přátel z protestantských denominací(včetně dětí z farářských rodin) a slyšela jsem, že ve většině případů byl "tatínek" rozdělen. Vážím si těchto mužů, protože jedou skutečně na doraz pro Boha i pro rodinu, ale vždycky je tam "to", že musí myslet na rodinu..(což je chvályhodné, ovšem nemůžete si pak dovolit přivést v 5 ráno bezdomovce, dát mu najíst. V 10 večer přijmout uplakaného farníka či farnici...). Koho Bůh volá, tomu dá sílu. At je to k čemukoliv.

Alf

Pro „hesa“: Nikde nepíši že tuto modlitbu napsala „hesa“, ale že to sem vložila "hesa", což je velký rozdíl! Články Michaela Quoista znám i co by citáty slavných osobností. Pouze jsem si dovolil poznamenat, že „Pravověrný, ke službě Bohem povolaný kněz, by takovouto modlitbu asi nevymyslel, ani v neděli večer.“ Mentalita této modlitby mě bohužel „nesedí“, protože když se pro něco rozhodnu, tak potom nebudu licitovat o tom, „…coby, kdyby…“! Ale zřejmě duch této modlitby se Vám líbí a asi také odpovídá Vaší mentalitě.

hesa

pro pana Alfa :) - pokud vím, v původním komentáři bylo "napsala" místo "vložila" ,ale buď jste to opravil, nebo se já překoukla (jinak bych vůbec nereagovala). Ale nebudeme přece "slovíčkařit" :-).Přeji hezkou neděli.

Invisible

Nerad bych, aby se tu strhla hádka, nebo jiná nepříjemnost. Ještě jednou se omlouvám, pokud jsem někoho pobouřil. Nehodlám vás lámat k sdílení mého pohledu.

Nelly15

S kamarádkou jsme jednou "vyzpovídali" jednoho starého kněze. Když vyprávěl o svém povolání, řekl, že nejtěžší není se pro nějaké povolání rozhodnout, ale vytrvat v něm. Moje kamarádka, která tehdy řešila, kudy v životě jít, na to pravila, že pro ni je nejtěžší se pro něco rozhodnout. Já se tehdy toho kněze zastala, že on už asi ví víc, když má za sebou i čas rozhodování i čas být svému rozhodnutí věrný. Nikdy jsem knězem nebyla a troufám si tvrdit, že ani nebudu.;-) Nicméně stejně jako v manželství přicházejí manželské krize, tak musí nutně přicházet i kněžské krize. Vždyť jaká by to byla na světě spravedlnost, kdyby kněžství bylo bez kříže? To by po něm zatoužili přece všichni a nikdo by neplodil děti a lidstvo by vyhynulo, no ne??;-) Takže proč by kněz jednou či víckrát za život nemohl vyslovit právě takovou modlitbu, ve které přiznává svou lidskou slabost a prosí Boha o sílu? Pokud si kněz projde sám nějakou takovou zkouškou, jak mnohem milosrdněji pak pohlíží na kajícníky, kteří před ním vyznávají Bohu své slabosti?? Líbil se mi film "Rabín, kněz a krásná blondýna". Jistě znáte - mladý kněz se zamiloval do své krásné kamarádky z dětství. Když je z toho nešťastný, protože by kvůli ní pověsil i své povolání na hřebík, zajde za svým důvěrníkem, starším knězem. Ten říká - "40 let jsem knězem. A každých 10 let jsem se zamiloval..." No, a přece ve svém povolání vytrval!:-) A to je důležité - že zvítězil jeho duch nad tělem! Vždyť neexistuje světec, který by před svou svatostí nemusel projít mnohými pokušeními. A je na nás - Božím lidu - abychom kněze ve svých modlitbách podpírali, aby zůstali věrni svému povolání. Stejně tak jako každý z nás...:-)

před okamžikem · smazat


Ewajzna

Myslím, že Helča to vystihla.

Zobrazit 24 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz