MÍJENÍ III
( básnička "ze šuplíku")
Bojíš se přiblížit,
nechceš se vzdálit,
chtěl by ses ohřát,
nechceš se spálit.
Ač jsem vždy nablízku,
přece jsem vzdálenou,
už dlouho spolu
hrajem "na míjenou".
Je trochu ohraná
ta hra na míjení.
Nemívá vítěze -
vždy jsou jen zranění.
Tak už ji hrajeme
spoustu dní, měsíců, let...
a zatím kolem nás
mění se svět.
Jedna věc přesto
zůstává neměnná -
že je má duše
s tou tvojí spřízněná
PODOTEK pro ty, kteří mě osobně znají :
Prosím, nehledejte v téhle básničce žádné jinotaje, ani nic, co by vypovídalo o mém současném životě.
Je to už hóóódně dávno, co vznikla. Ale říkala jsem si, že je škoda nechat ji ležet v šuplíku a že třeba někoho potěší ;-) .
Heli, hezké, zajímavé, bohužel i hodně pravdivé...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.