Kolik je v Římě oken ?

Následující příběh mě oslovil už před mnoha a mnoha lety (byl otištěn v jakémsi starém "cyrilometodějském kalendáři"), ale teprve nedávno jsem ho objevila na internetu a můžu se s vámi o něj podělit. Třeba se bude líbit i vám. :-)

Kolik je v Římě oken?
(Jak vysvětlit nevěřícímu tajemství Eucharistie?)

Starý Antonio vychází jednoho dne z kostela. Tu vidí, jak nějaký slušný pán pochybovačně kroutí hlavou. „Nějaký turista,“ uvažuje Antonio, „asi pohan.“ A tak zdraví zvlášť přátelsky: „Pozdrav Pán Bůh!“ Vtom přijde pán k němu a uchopí ho za límec: „Jak jen můžete věřit, že ten váš Kristus se o vás o všechny stará?“
Dobrého Antonia svrběla ruka, ale ovládl se. „Ježíš má rád každého jako svého bratra. Každého, kdo přijímá Jeho svaté Tělo.“
„Vidíš, teď tě mám! Jak může ten váš Kristus přijít ke všem současně? Musíš jen trochu přemýšlet a uvidíš, že to nejde!“
Antonio ve svém dlouhém životě nepřečetl ani jednu knížku a tolik kázání prospal. A také neměl nějak zvlášť velké osvícení. Ale tohle nemohl prominout.
Antonio chvíli přemýšlí, dívá se na slunce a náhle má odpověď: „Kolik je v Římě oken?“ „To je hloupá otázka! Myslíš, že jsem je počítal?“
Stařec povídá: „Nu, a kolik je v Římě sluncí?“ „Co má být? Přirozeně, že jedno.“ „Dobrá,“ usměje se Antonio, „jestliže jedno jediné slunce může současně svítit do tolika místností, pak může právě tak dobře přijít můj Spasitel do tolika křesťanských srdcí.“

(zdroj: www.spolcs.cz)