9.7.2010 ...když kráčím s Ním

"Každý den, Pán mi sílu dává, písní mou je můj Pán, on se stal mým spasením, když kráčím s ním nemusím se bát." ,  zpívala si dnes celé dopoledne moje nejmladší.
A mně bylo u srdce hřejivo a milo, protože tahle písnička je tak trochu moje "srdeční záležitost".
 
"....když kráčím s ním, nemusím se bát" , zpívá dcera stále a stále dokola a z plných plic a neví, že právě tuto písničku jsem jí zpívala den co den celých 9 měsíců, než se narodila.
Neví nic o panu doktorovi, který moji dceru označil jako "zamlklé těhotenství" (bylo to právě v den kdy jsem ucítila její první pohyby).
Moje dcera neví, že jsem tuhle písničku zpívala nejen jí, ale i sobě pro útěchu, protože pan doktor to nechtěl vzdát a tvrdil, že dcera bude mít na 50% Dawnův syndrom.
"...když kráčím s ním, nemusím se bát" ...Dcera netuší, jak těžko se mi odcházelo z ordinace poté, co mi pan doktor sdělil, že i kdyby "Dawn" ne, tak nejspíš umřu já nebo ona nebo obě při porodu.
Jenže pan doktor zase nevěděl že:  "každý den Pán mi sílu dává..." :-).

"...písní mou je můj Pán...."  -  Prozpívala jsem se vlastně celým těhotenstvím. :-)

Dnes už na to všechno vzpomínám bez hořkosti a bez bolesti. Ani nevím, proč právě dneska o tom píšu.
Snad proto, že dcera za pár dní oslaví osmé narozeniny, je úplně zdravá a je to ta nejhodnější a nejšikovnější holčička pod sluncem.
Snad proto, že právě teď potřebuje někdo povzbudit a náhodou si tenhle článek přečte.
Fakt nevím. tak nějak se mi to samo napsalo :-).

Mějte se krásně a ať jsme kdekoliv kráčejme vždycky s NÍM.