V poušti
Mám duši unavenou,
a trochu mi schází dech.
Nes mě jak ovečku na ramenou,
a spočinout mě, prosím, chvíli nech.
Sešla jsem z cesty a bloudím tmou.
Prosím Tě, Pane, najdi svou ovečku toulavou.
Zasviť mi do tmy světlem zářivým,
dej zase směr a pevnost krokům mým.
Pustou poušť osamění,
bezednou propast prázdnoty,
tu nikdo z lidí nezaplní,
tu můžeš naplnit jen Ty.
A tak Ti zas a znova odevzdávám
všechny své smutky, pouště a zranění,
kéž je Tvá láska - něžná a milosrdná
jako chléb s vínem promění.
Díky...fakt pěkná básnička..hluboká a pravdivá..
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.