Před tebou, Pane - Michel Quoist

Stát před tebou, Pane, to mi stačí.
Zavřít své tělesné oči,
zavřít své duševní oči
a zůstat nehybně v klidu,
vzdát se ti, jako ty se mně dáváš,
být v tobě a s tebou.

Souhlasím, Pane, že nic necítím,
že nic nevidím,
že nic neslyším;
vyprázdněn od myšlenek,
od představ,
v noční tmě.
Jednoduše, jsem zde,
abych se s tebou setkal bez překážek,
v hlubokém tichu víry,
před tebou, Pane.

Pane, nejsem však sám,
nemohu už být sám.
Jsem celým zástupem lidí, Pane,
protože lidé ve mně žijí.
Setkal jsem se s nimi,
pronikli do mne,
usadili se ve mně,
obtěžovali mě,
dělali mi těžkou hlavu,
sytili se ze mne.
A já jsem jim dovolil, Pane, aby se nasytili a aby si odpočinuli.
Přivádím je s sebou k tobě, Pane,
představuji ti je společně se sebou.
Zde jsem,
zde jsou i oni,
před tebou, Pane.