Čeká tiše, čeká odevzdaně,
skoro se ztrácí ve vysoké trávě.
Čeká trpělivě, čeká s pokorou,
čeká modře, čeká s důvěrou.
Statečně roste na krajích cest,
snaží se druhým pro radost kvést.
Laskavě zdraví lidi netečné
a tajně doufá, že nekvete zbytečně.
Na co čeká? To nikdo neví.
Když se jí zeptám, tak mi neodpoví.
Jen se tak mírně usměje,
a z jejího úsměvu září naděje.
moc hezkýýýýýý :-) :-) :-) myšlenka, rytmu, rým! supr a navíc je tam cítit křesťanské duchovní pozadí :-) :-) :-)
Opravdu nádherná báseň. Mám rád modrou barvu :) ... a vůbec tak nějak všechno o čem se tam píše. Jednoduše krása!
Jé lidičky díky, jsem ráda, že vás potěšila :-)
moc krásná básnička! :) upe mi připomněla jednu moji kamarádku, tož ji sem na tohle musím poslat! :)))
Parádní básnička! Když jsem ji četl 2.2. tak mi ta modrá barva začla dávat hlubší význam... <br />
<br />
Děkuji
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.