No, u nás v rodině je to trochu jinak. Začne to většinou nenápadně:
"Mami, je mi nějak divně a bolí mě břicho," prohlásil nedávno nejstarší syn.
"Vem si prášek a bylinkový čaj," odpověděla jsem a zatím jsem se neznepokojovala.
Druhý den se přidali dva mladší synové: "Mamko, ztratil jsem hlas, kašlu, mám rýmu, pálí mě oči a bolí mě celý tělo."
To už jsem trochu znejistěla. Abych si byla ale úplně jistá, večer mě ujistila moje nejmladší dcera: "Mamko, já šem unavená a bolí mě bžíško."
Teď už to bylo jasné: Vánoce jsou tady!
Správně jste pochopili, že u nás se vánoční svátky ohlašují náhlým nárůstem chorob v naší rodině. Za ta léta už se z toho stala taková vánoční tradice, opakující se se železnou pravidelností. Během let jsme se v ní propracovali k dokonalosti. Už se neomezujeme jen na nějaké banální virózy, angíny nebo chřipky. Na svém kontě už máme naštípnutý malíček u nohy, zlomený malíček u ruky, zvrtnutý kotník, neštovice, příušnice a žlučníkový záchvat.
Mohu ale říci, že jsem tak prakticky ušetřena všeho toho vánočního shonu a spěchu.
Zatímco ostatní prožívají nákupní horečku, my si své horečky užíváme pěkně v klidu doma.
Zatímco ostatní stojí nekonečné fronty v hypermarketech, my nakupujeme zásadně v lékárnách.
A zatímco ostatní balí vánoční štrůdly, záviny a štóly, já balím rozpálená tělíčka do chladivých obkladů.
Nějak už jsem si za ta léta zvykla a zůstávám v klidu. Ono to vždycky nějak dopadne.
Důležité na Vánocích je to, že jsme všichni pospolu (byť kašlající, smrkající nebo kulhající) a že se máme rádi. To ostatní je jaksi navíc.
Takže vám všem přeji spokojené a klidné Vánoce, hodně radosti a lásky v srdcích a i okolo sebe a hlavně buďte s těmi, které máte rádi. A abych nezapoměla: Do nového roku vám přeji PEVNÉ ZDRAVÍ.
P.S. Letos se držíme. Zatím máme pouze jednu chřipku, jednu virózu a jeden zánět močového měchýře :-))
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.