Denně se potkáváme
a přesto se míjíme.
Díváme se na sebe
a přesto se nevidíme.
Mluvíme spolu
a přesto se neslyšíme
Jsme jako dvě koleje,
které sice běží stejným směrem,
ale nikdy se neprotnou.
Teď mě napadá :
i rovnoběžky se vlastně protínají - v nekonečnu.
I my se můžeme SETKAT
- v Bohu, který sám je Nekonečno.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.