Potkala jsem spolužačku ze základní školy. Právě jsem seděla se všemi dětmi u McDonalda a pochutnávali jsme si na Happy Meal. (Mimochodem, někde jsem četla, že Happy Meal - Šťastné jídlo, se tak jmenuje proto, že ho maminka nemusela vařit :-)).
Byli jsme v nejlepším, když jsem ji uviděla. Blížila se k nám - štíhlá, oblečená podle poslední módy, na tváři dokonalý make-up. Chtěla jsem se v tu chvíli stát "menší a ještě menší, až budu nejmenší na celém světě". Pozdě. už nás uviděla a šine si to rovnou k našemu stolu.
Po úvodních společenských frázích a poté, co mi vylíčila, jakou je úspěšnou manažerkou u jedné zahraniční firmy, se rozhlédla po mé hlučné směčce, upatlané od kečupu a s jistou škodolibostí v hlase se zeptala: "A co děláš ty ? "
Nedalo mi to: "Víš, já jsem manažerka domácnosti." A aniž jsem ji pustila ke slovu, začala jsem jí barvitě líčit, co všechno patří k základním dovednostem takové manažerky.
Musí
-umět uvařit pro 6 lidí i přestože jsou někteří vegetariáni, mají alergii, nejí hovězí nebo prostě jen nejí zeleninu
- zvládnout veškeré učivo v rozmezí od 1.třídy až po gymnázium
- být dobrou ošetřovatelkou nejrůznějších zranění a pohmožděnin
- mít chladnou hlavu a pevné nervy
- mít fantazii
- umět napsat referát na jakékoliv téma a to během 10-ti minut.
- být dobrým psychologem a vyjednávačem
- umět roztřídit a složit koš vypraných ponožek a bezchybně je přidělit jejich majitelům
- si pamatovat si rodná čísla všech členů rodiny, a data všech svátků a narozenin.
- být dobrá v chemii (hodí se při čištění nejrůznějších skvrn)
- umět pomocí vteřinového lepidla slepit jakoukoliv hračku
- atd., atd...
Už si ani nevzpomínám jaké nesmysly jsem plácala.
Když jsem skončila svůj proslov, spolužačka si mě chvíli soucitně měřila od hlavy až k patám a s mírným znechucením v hlase řekla: "Ach táák ! Ty jsi v domácnosti s dětmi. A nenudíš se doma ?" Potom už se jen rychle rozloučila a odplula.
První se ozval jeden ze synů: " Kdo to byl, mamko ?"
"Ále, jedna spolužačka," mávla jsem otráveně rukou.
"To jako s tebou chodila do školy a je stejně stará jako ty?" vykulil oči druhý syn.
"Ta teda vypadala, to ty vypadáš líp a mladší," prohlásil ten nejstarší.
A moje nejmladší řekla: "Na, mamko, kousni si, já se s tebou rozdělím."
V tu chvíli uvědomila, že to co mám bych nevyměnila za nic na světě.
Mějte se všichni krásně !
Vaše Optimistka
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.