všechno možné i nemožné pro vaše pobavení a povzbuzení (možná i k zamyšlení)

28.9.2007 Život v předstihu

13. 3. 2008 14:10
Rubrika: Jak šel život

Byla jsem minulou sobotu (22.9.) nakupovat v jednom velkém nejmenovaném obchodě s nábytkem. Jaké bylo moje překvapení, když mě hned při vstupu uvítaly obrovské zářící hromady vánočních ozdob. O kus dál zase poblikávaly světelné vánoční dekorace a po pár krocích jsem narazila na obrovské přepravky s vánočním balícím papírem. Rázem jsem se ocitla uprostřed vánoc.

Měla jsem co dělat, abych našim dětem zabránila v předvánočním  bláznění. Už, už by mi do nákupního vozíku skládaly všechny ty křehké lesklé koule, hvězdy, vánoční girlandy a čokoládové Mikuláše (ano i ty už v tom obchodě také prodávali) a to máme prosím teprve konec září.

Všechno mi to připomnělo jednu příhodu ze začátku prázdnin.

Stalo se to hned první prázdninový den. Právě jsem nakupovala zase v jiném supermarketu (ne, nebojte se, můj život se netočí jenom kolem nakupování :-) ), a potkala jsem jednu známou.

"Jé, co nakupuješ ?" ptám se, aby řeč nestála.

"Ále" , mávla unaveně rukou známá, "musím nakoupit dětem školní pomůcky ."

Asi jsem se zatvářila hodně udiveně, (bodejť ne, vždyť bylo právě 1.července), protože známá začala překotně vysvětlovat : " To víš, chci to mít nachystané všechno dopředu, na podzim na to nebude čas. To zase budu shánět vánoční dárky. Taky dcera bude mít v září narozeniny, tak jí chci taky něco koupit."

" Co ty nakupuješ," nakoukla do mého nakupního košíku, ve kterém se krčily sluneční brýle spolu s krémem na opalování.

A já (snad mi bude odpuštěno) jsem neodolala : "No, já sháním vosk na lyže a barvy na velikonoční vajíčka."

Mrkla jsem na ni a čekala, že se tomu společně zasmějeme. Nezasmála se. S naprosto vážnou tváří se na mě podívala a prohlásila: " Teď mě napadá, taky svíčky bych měla koupit, brzy budou "dušičky"."

Rychle se rozloučila a spěchala dál za svými nákupy (možná šla shánět prskavky). Dívala jsem se za ní a bylo mi jí skoro líto. Co nás lidi tolik pořád honí kupředu? Neustále žijeme tak nějak v budoucnosti a dnešek nám utíká mezi prsty. Sníme svůj život, ale nežijeme ho.

A proč vám to všechno vlastně píšu? Není na tom nic zvláštního, jen jsem vám všem chtěla popřát krásný podzim. Pěkně si ho užijte, sbírejte kaštany nebo šípky, brouzdejte se spadaným listím, nebo třeba pouštějte draka. A s cinkáním rolniček počkejte raději až na vánoce.

Vaše Optimistka

Zobrazeno 836×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz