Tak jsem se zase jednou pustila do hloubkového úklidu. Všechny sousedky v okolí už začaly s předvánočním úklidem, takže jsem nakonec také podlehla.
Začala jsem samozřejmě tím, co dá nejvíc práce, tím co není zase až tak moc důležité, s tím, co není na první pohled vidět a s tím, co vydrží uklizené sotva půl hodiny.
Že nevíte o čem mluvím? U nás doma tomu něžně a důvěrně říkáme "ŠUPLÍČEK BORDELNÍČEK" (citlivější duše mi prominou ten výraz, ale ze všech, které se nabízely, byl tento nejvýstižnější) a jsem přesvědčená, že podobný šuplík má snad každá domácnost.
Je v něm všechno, co se jaksi nikam nehodí, všechno nezařaditelné, neuložitelné, neukliditelné a hlavně nepostradatelné v domácnosti.
Třeba v tom našem byste našli:
- gumičky do vlasů
- kolíčky na prádlo
- svíčky, sirky, zapalovače
- provázky, drátky, špejle, lepidla, izolepy
- korkové špunty a špunty ze šampusů
- vypsané propisky, které čekají na náhradní náplně
- hrací kostky i figurky z nejrůznějších stolních her
- součástky neúplných hraček z KINDER-vajíček
- sešívačky, děrovačky a jiné - ačky
- vystříhané soutěžní kupóny, které stejně nikdo nikdy nikam nepošle
Je to taková "všehochuť".
Občas tam také nějaký "nepořádník" přihodí něco, co tam nepatří nebo co se dotyčnému prostě jen nechce uklízet.
A tak se postupem času obsah "bordelníčku" utěšeně rozrůstá,bobtná, kyne a všelijak pučí, až nastane chvíle, kdy se uvnitř vzpříčí nějaká ta tuba s lepidlem a celé dohromady to najednou nejde ani otevřít, ani zavřít.
Nedá se nic dělat, musí se přistoupit k úklidu. Jak už jsem řekla, je to činnost zdlouhavá, nevděčná a hlavně marná. Tyhle šuplíky se nikdy nedají úplně a natrvalo uklidit.
Při rovnání všech těch titěrných nezbytností (i zbytností :-) ) mě napadla jedna věc:
Že je totiž důležité a potřebné udělat si občas pořádek i sám v sobě.
- uspořádat si myšlenky
- srovnat priority
- vymést a vyhodit všechny pocity křivdy a zloby
- omést pavučiny z našich vztahů s druhými lidmi
- zbavit se všeho rozbitého a nepotřebného harampádí naší duše, které nás tolik táhne k zemi a brání nám v růstu.
Já vím, dá to hodně práce a občas se nám může zdát, že je to práce marná a zbytečná, ale za pokus to stojí, ne?
Mějte se všichni krásně, pohodově a....."uklizeně"
Vaše Optimistka
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.