všechno možné i nemožné pro vaše pobavení a povzbuzení (možná i k zamyšlení)

17.2.2007 O ničem

13. 3. 2008 13:52
Rubrika: Jak šel život

Odmalička mě maminka učila, že "co se doma uvaří, to se má doma také sníst" a důrazně nám dětem kladla na srdce, abychom nikde nepovídaly o tom, co řekla maminka, co si tatínek myslí, jaké vtipy (většinou politické) si vypravujeme a kterým vtipům se smějeme, nebo kolik peněz stál ten maminčin nový kabát.

Jednak to byla ochrana před klevetivými sousedkami a ještě klevetivějšími příbuznými, ale také proto, že tehdejší doba příliš nepřála jakémukoli svobodnému vyjadřování myšlenek, názorů a postojů.

Právě na to všechno jsem si vzpomněla dnes ráno v tramvaji, když jsem nechtěně vyslechla rozhovor dvou postarších žen. Bylo naprosto zjevné že jedná se snaží zjistit co nejvíce informací o té druhé a druhá se tomu velice šikovně brání. Asi k tomu měla dobrý důvod.

 

 První: "Tak co, Mařenko, jak se ti vede?"

 Druhá: "To víš, tak i tak."

 První: "A co děti? Slyšela jsem, že vašeho Milana vyhodili z práce?"

 Druhá: "Ále, však to znáš, člověk se musí pořád otáčet, pořád je co dělat."

 První: "Jo, jo, to je pravda. Dneska je všechno tak drahý... Oblečení, jídlo,

            bydlení...  Mimochodem, kolik vy platíte nájem tam u vás na sídlišti?"

 Druhá: "No, levné to není, ale zase nám teď pěkně spravili balkóny a venkovní

            omítky."

 První: "To máš pravdu, Mařenko, peníze jen tečou. Sotva skončily Vánoce a

           Velikonoce, už aby člověk zase šetřil na dovolenou. Kampak se vlastně letos

           chystáte? Na chalupu ? Nebo někam dál? K moři ?

 Druhá: "Ještě nevíme. Však ono se něco naskytne. Také záleží na počasí.

            Letos si to počasí dělá co chce, že ?"

 

Ne, nebudu tu popisovat celý ten dlouhý rozhovor plný kličkování, uhýbání a hry na schovávanou. Jisté je, že ta druhá paní ten "výslech" ustála a první dáma, aniž by cokoliv zjistila, nakonec s kyselým obličejem vystoupila.

Nemám tyhle prázdné a povrchní hovory ráda. U nás doma jim říkáme "nebude-li pršet - nezmoknem". Povídá se, povídá se a celkem nic nového a objevného se neřekne.

Ono je přece jenom lepší popovídat si s lidmi, před kterými můžeme být sami sebou a nemusíme nic předstírat.

Přeji vám, aby ve vašem životě bylo takových lidí "k popvídání" co nejvíc.

Mějte se krásně. A kdyby něco ....., tak nic. :-)

Vaše Optimistka

Zobrazeno 965×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz