Na konci jedné písničky od Hany Zagorové se zpívá:
Bourá se dům, moc dlouho prý tu stál.
Zbývá jen dát pár povelů.
Bourá se dům a já toužím říct,
nezměrně víc se bourá.
Co je dům, co album spíš.
Moje mládí navždy ztrácí skrýš.
Od teď zůstat mám necelá,
jen dospělá.
To jsem nechtěla.
Dnes budu psát o jednom domě, který se sice nebourá, ale prodává. Byl to dům, který neodmyslitelně patřil do mého života. Našli byste ho v jedné jihomoravské vesničce, o které i její název vypovídá, že lidé jsou zde "dobří". (Ne, neprozradím vám jak se jmenuje, aspoň nějaké tajemství si nechám pro sebe).
Do tohoto domu jsem odmalička jezdila k babičce a dědečkovi na prázdniny, později, už jako dospělá, jen tak, odpočinout si a nabrat sílu.
Nedávno jsme se tam sešli celá široká rodina. Bylo potřeba dům vyklidit a připravit k předání. Přestože jsme celou akci pojali jako malý rodinný happening, nikdo z nás se v zapadlém koutku duše neubránil maličkému smutku.
Když jsem tak naposledy procházela vyklizeným domem a moje kroky se hlasitě rozléhaly prázdnými místnostmi, naráz se mi vybavily všechny vzpomínky spojené s tímto místem.
Jako děti jsme tu mohly:
- běhat celé léto bosé
- hrát na schovávanou
- pořádat závody na koloběžkách
- krmit králíky
- sekat dřevo
- sami zatápět v kamnech
- sázet s babičkou kytky a zeleninu
- sklízet ovoce a lézt po žebříku
- také lézt po stromech
- stavět si domečky a bunkry
- brouzdat se potokem
- mít psa
- pozorovat vlaštovky
- opékat buřty
- používat dědovu dílnu a půjčovat si jeho nářadí
- chodit s konvičkou pro mléko
- chodit se džbánem pro pivo
- nosit vodu od pumpy
- pozorovat v noci hvězdy
- koupat se v rybníce
- sbírat žížaly
- lovit ryby
- hrát si na pískovišti
- houpat se v síti a na houpačce
- krásně se v noci bát pod tlustou pruhovanou peřinou
- pomáhat dědovi stavět zídku a hrát si na zedníky
- zalévat kytky na zahradě
- chodit s babičkou na pouť
- kdykoliv si utrhnout letní jablko přímo ze stromu
- poznat nové kamarády
- chodit se dívat do kravína na telátka
- ochutnat nové chutě
- poznávat nové vůně
- půjčovat si od sousedů koťata
- stavět krmítka a ptačí budky
- chodit s dědou kosit trávu a taky si to zkusit s kosou
- lézt babičce po skalce a hrát si na indiány
- zkoumat mravence, brouky, pavouky a mouchy
- vylézt na půdu a hrát si tam v seně
- vyřezávat ze dřeva
- ale hlavně a především vždy prožít krásné prázdniny.
Dnes už naše rodina vytváří zase jiné vzpomínky a naše děti už milují zase jiná místa. Snad na ně budou také tak rádi vzpomínat.
Tak AHÓÓÓJ DOME !!!
Vaše Optimistka
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.